Tao Te Ťing v překladu Jiřího Navrátila

- 20 -

^{Odlož učenost, budeš bez starostí.
"Ano" a "zajisté": jaký je rozdíl mezi oběma?
"Dobré" a "nedobré": jaký je rozdíl mezi oběma?
To co všichni uctívají,
nelze prý beztrestně nechávat stranou!
Ó zmatku, což jsme ještě nedospěli tvého vrcholu?
Lidé světa jsou samá veselost,
jako by slavili velký svátek,
jako by se vypravovali na jarní karneval.
Jen já jsem váhavý,
jako děťátko, které ještě po ničem nevztáhlo ručku,
jako novorozeně, které se ještě nezasmálo.
Jak se to potácím sem a tam,
jako bych neměl, kam se uchýlit!
Lidé světa mají nadbytek,
jenom já vypadám, jak bych ztratil všechno.
Mé srdce, toť srdce hlupáka, věru!
Jak jsem popletený!
Lide světa jsou samá osvěta,
jen já jsem jako ve tmách.
Lidé světa jsou tak čiperní, tak sebejistí,
jen já jsem tak sklíčený, tak těžkopádný.
Jsem zmítán, ach, jako moře!
Pln neklidu, ach, jako bych neměl, kde spočinout!
Lidé světa jsou vesměs k něčemu,
jen já jsem tak jalový, tak neužitečný.
Já jediný se liším od ostatních,
neboť ctím živící matku.}